Veškerý posun dní, jejich fází a počasí řídí Kavalír. Právě v Ankh-Morporku se můžete o změně, kdykoli se nějaká odehraje, dočíst v Počasí, kde je zároveň uveden den, měsíc a rok. Proč jen v Ankh-Morporku? Zeměplocha je velká, je zbytečné snažit se řídit veškeré časodění i v Cizokrajných místech – tam, pokud hrajete, si počasí určujete sami (výjimku tvoří dobrodružství, u těch je denní doba i s počasím vždy v rukou PJe).

Neplatí tedy, že za jeden den musíte uhrát zároveň i den života své postavy. Jeden herní den se za běžných podmínek odehraje během dvou týdnů. Dopoledne tak připadá na první týden (čas oběda kolem pátku, soboty a neděle, kdy mívají hráči více času) a odpoledne na týden druhý (oblíbené večerní aktivity opět připadnou na víkend).
Samozřejmě je hloupost držet se tohoto rozvržení na minutu přesně. Nepopisujete každý svůj krok, když si jdete koupit preclík, nebo když spíte. Naopak můžete zjistit, že rozhovor či souboj s jiným hráčem vám snadno zabral celý herní den! Zkrátka a dobře, zkuste si rozvrhnout svůj den právě tak, aby se herní dni příiš nevlekly, ale ani neutíkaly.
V případech, že se jeden den odehrává už příliš dlouho a Kavalír se neobjevuje (i tato personifikace si ráda bere dovolenou), můžou se hráči shodnout, že si čas posunou sami.

Aby se vyrovnaly dny, které obvykle budou plynout různorodým, poklidným tempem, dochází někdy ke „skoku“. Příkladem pro představu je situace, kdy všechny postavy z nějakého důvodu skončí v nemocnici, upoutané na lůžko. Za tuto dobu (trvající i několik týdnů či měsíců) by, uznejte sami, hra moc zábavná nebyla.

Co set týče přesnějších propočtů, zeměplošský týden má osm dní (ten poslední je osmota). Rok trvá 400 dní (velký astronomický 800 a vystřídá se dvakrát po každém ročním období – tak se počítá doba, za jakou ze Plocha otočí na zádech slonů, ale pro každodenní užití to není tolik užitečné).
S měsíci už je to jednodušší. Za rok (ten se 400 dny) jich uplyne třináct, přičemž skoro každý z nich má 32 dní (vyjma Odpornce, ten trvá 16 dní).
Měsíce se jmenují odpornec, offler, únor, březen, duben, květen, červen, zelenec, listopad, tlačenec, druhoříjen, řeřavec a prosinec.

(Astronomický) rok se skládá, jak už bylo řečeno, z osmi ročních období, z 800 dní. Jmenují se zjednodušeně prvojaro, prvoléto, prvopodzim, prvozima, druhojaro, druholéto, druhopodzim a druhozima.

První odpornec prvozimy je Dnem prasečí hlídky. Je to nový rok a zároveň zimní slunovrat. Den před ním, 32. prosince, se zase slaví Noc prasečí hlídky. Objevuje se i pár dalších svátků, ale Prasečí hlídka je bezesporu vyhlížena s největším nadšením. Po ní se během léta v době slunovratu slaví Svátek malých bohů, na podzim pak noc Všech ladem ležících.